Deratizace Praha + okolí

Deratizace


Provádíme kompletní ochranu před škůdci.

Sklady, restaurační, kuchyňské a další provozy, sklepy.

Provedeme: Prohlídku objektu a vyhodnocení rizikových míst s možným průnikem škůdců

Průzkum na přítomnost hmyzu

Průzkum na přítomnost hlodavců

Návrh nejlepšího řešení pro určitý druh provozu

Kompletní evidence dle platné legislativy

Pravidelné kontroly a vyhodnocení

Služby pro družstva a SVJ



Každá akce se liší jak podle druhu hlodavce, tak místě provedení. V suchém prostředí se zpravidla jako potravinová nástraha užívají jedové pasty v jedových staničkách, ve vlhkém prostředí (sklepy, vodní kanálky v domech) se musí použít voskové bloky, které nepodléhají plísním jako granulát. Do některých míst se kladou speciální boxy na uložení nástrahy, které důkladně zamezují průniku nebo poničení jinými zvířaty. Důležité je správné položení jedových stanic a pastí. Neodborné položení snižuje úspěšnost deratizace. Pozor - jed se musí pravidelně měnit. V některých sklepech je možno vidět jedové staničky s granulátem i několik let staré.

Před započetím samotné deratizace je v napadeném prostoru (budově, okolí objektu) potřeba určit, o jaký druh hlodavce se jedná. Nejčastější metodou zjišťování je určení podle trusu. Následujícím znakem přítomnosti mohou být stopy v prachu nebo v rozsypané mouce, ohlodání potravin.

Důležitá je volba jedové nástrahy. I když je jedová nástraha podle výrobce určena na všechny druhy hlodavců, nemusí ho určitý druh hlodavce vůbec přijmout

Hubení potkanů, krys, myší a dalších hlodavců.

Nepodceňujte možné zdravotní riziko z přítomnosti hlodavců ve Vašem okolí!

Nejčastější škody hlodavců jsou ekonomického rázu. Jsou případy, kdy hlodavci poničí zařízení objektů za stovky tisíc korun. Rozkousané kabely na nepřístupných místech, požáry, kontaminované potraviny ve velkoskladech.

..

trvanlivost jedových nástrah

07.10.2010 21:43

Hubení hlodavců pomocí nástrah s antikoagulanty patří ke stěžejním způsobům deratizace. Díky návnadové složce je většina používaných nástrah vysoce atraktivní i pro necílové živočichy. Běžně se proto do nástrah přidává např. hořčina, kterou hlodavci necítí, ale omezuje se tím riziko otrav psů, koček i člověka. Nástrahy jsou ale vysoce atraktivní i pro bezobratlé živočichy, pro které jsou antikoagulanty zcela neškodné. Proto vyložené deratizační nástrahy představují pro bezobratlé škůdce vítaný zdroj potravy a po určité době je napadají. Nástrahy bývají zdrojem vývoje a šíření různých skladištních škůdců (kožojedů, rušníků, vrtavců, červotočů, zavíječů, molů a nejrůznějších roztočů) a bývají konzumovány mnoha druhy hmyzu, které se v objektu mohou vyskytovat (cvrček domácí, švábi, pisivky, mravenci i slimáky a hlemýždi).
Maximální možná doba vyložení nástrah mezi kontrolami vždy vycházela z rychlosti vývoje bezobratlých škůdců, kteří vyložené nástrahy znehodnocují. Dříve se uvádělo, že nástrahy nepodléhající rychlé zkáze je nutno kontrolovat nejpozději do 3 měsíců, zda nejsou napadeny skladištními škůdci. Toto se samozřejmě netýkalo jednorázové deratizace prováděné v místech s aktuálním výskytem hlodavců. V takových případech musí deratizátor dokládat a kontrolovat vyložené nástrahy každých 8-10 dní, dokud trvá odběr nástrahy. V případě, že jsou nástrahy vyložené preventivně i nadále, mluvíme již o tzv. průběžné deratizaci. Současná standardní metodika ochranné deratizace uvádí, že termíny mezi pravidelnými kontrolami vyložené nástrahy nesmí být delší než dva měsíce a deratizátor je povinen toto dodržovat.
Poslední dobou se stále více provádí průběžná deratizace i v provozech bez potravních zdrojů pro hlodavce. V těchto provozech je deratizace prováděna průběžně jako prevence před možnými škodami způsobenými ojedinělým možným průnikem hlodavců. Vyložená nástraha zde představuje prakticky jediný zdroj potravy pro hlodavce ale i pro bezobratlé škůdce. Jedná se hlavně o různé správní instituce, muzea, knihovny, archívy, různé sklady výrobků bez potravin, památkové objekty a technická zázemí budov zabezpečená proti pronikání hlodavců z kanalizace (kotelny, rozvodny tepla apod.). Provozovatelé z důvodu finanční úspory často požadují minimalizaci počtu kontrol účinnosti deratizace deratizátorem, ale přejí si mít nástrahy v provozu trvale vyložené. Deratizátoři také intuitivně cítí, že provádění deratizace, resp. kontrol deratizace, každé dva měsíce je pro tyto provozy příliš drahý luxus a často přistupují na deratizaci s omezeným počtem kontrol v roce. Nástrahy proto nechávají běžně vyloženy bez kontroly půl nebo i jeden rok. Za této situace se stává zásadním problémem trvanlivost vyložených nástrah. Vyložené nástrahy se při takto prováděné průběžné deratizaci mohou stát i trvalým zdrojem zvýšeného výskytu a šíření bezobratlých škůdců pro celé objekty. Paradoxem je, že v některých provozech škůdci šířící se z vyložených nástrah mohou představovat i větší riziko než ojedinělý výskyt hlodavců v technickém zázemí objektu, např. rušníci pro entomologické sbírky v muzeích, vrtavci v památkových objektech, příp. šíření červotočů, molů a dalších škůdců v obytné zástavbě. Vznikají tak další náklady na dezinsekci z důvodu šíření škůdců z vyložených deratizačních nástrah.
Intervaly kontrol stavu nástrah má většina deratizačních přípravků přímo uvedené v etiketě, která je právně závazná pro každou fyzickou osobu provádějící deratizaci. Deratizátor, který nezajistí předepsané intervaly kontrol vyložených nástrah, se vystavuje riziku sankce za poměrně lehce prokazatelný přestupek. Pro deratizátora je ale problematické se tomuto riziku vyhnout a neplnit přání zákazníka. Přece jenom se pohybuje v konkurenčním prostředí trhu služeb, kde platí: "Náš zákazník, náš pán". Riziku sankce se nelze vyhnout ani při výběru deratizačního přípravku, který přímo v etiketě intervaly kontrol vyloženého přípravku neuvádí. Pokud se tento přípravek při delším vyložení než dva měsíce stane zdrojem výskytu škůdců, je zde opět riziko sankce a to za zanedbání povinného provádění běžné ochranné dezinsekce. Tohoto porušení se opět dopouští deratizátor, který byl odborně školen a prokazatelně seznámen s pracovním postupem uvedeným ve standardní metodice ochranné deratizace. Standardní metodikou stanovená pravidelná kontrola vyložené nástrahy je běžnou ochrannou dezinsekcí, kterou je dle zákona povinna provádět každá osoba. Je-li totiž provádění běžné ochranné DDD stanoveno v nějakém pracovním postupu pro nějakou činnost, stává se její provádění právně závazné pro každou poučenou osobu, která tuto činnost provádí.
Dosud neexistují deratizační přípravky, které by deklarovaly možnost dlouhodobého vyložení. Omezení počtu kontrol deratizátorem je proto možno řešit pouze prokazatelným poučením a pověřením konkrétního zaměstnance provozovatele či úklidové firmy, aby prováděl kontrolu trvale vyložených deratizačních nástrah v rámci nějakého vnitřního předem stanoveného úklidového postupu, sanitačního řádu, systému HACCP či jakéhokoliv jiného zavedeného systému vnitřní kontroly nebo údržby provozu. V západních zemích se většinou tato povinnost přenáší na pracovníky, kteří za prostor s vyloženou nástrahou zodpovídají nebo v daném místě provádí úklid. Většinou se jedná o poměrně jednoduchý úkon, při úklidu se podle předem stanoveného postupu (např. 1x za měsíc) prokazatelně kontroluje stav deratizační nástrahy a když se zjistí něco nepatřičného (požer nebo napadení nástrahy škůdci) volá se deratizátor a činí nápravná opatření. Nespornou výhodou pro provozovatele a zejména pro deratizátora je, že současně s povinností kontroly stavu vyložených nástrah se na poučenou a pověřenou fyzickou osobu přenáší i riziko postihu za přestupek za zanedbání plnění běžné ochranné DDD.RNDr. Libor Mazánek, Ph.D., RNDr. Josef Chmela, Bc. Miloš Kenša
Oddělení DDD, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje
e-mail: libor.mazanek@khsolc.cz

zdroj: úklid plus https://www.uklidplus.cz/cs/rubriky/problem-s-trvanlivosti-deratizacnich-nastrah-pri-provadeni-prubezne-deratizace

Potkani

Dorůstá délky až 46 cm. Má kratší ocas než tělo. Špatně vidí, ale má dobrý čich. Žije zpravidla jeden rok. Vrhá 4 - 7x do roka, 8 až 12 mláďat. Všežravec, který zpravidla obývá kanalizace, nižší partie budov, okolí popelnic u sídlištních domů. Potkani se dostanou do bytových jednotek např. WC většinou do
výšky maximálně jednoho patra. Ale pozor jsou i případy, kdy se potkan objevil i na wc v 8 patře panelového domu. Potkan uplave až 800 metrů.

Hubení myší a jiných hlodavců


Provádíme deratizaci pro bytová družstva, komerční objekty, soukromé osoby.